O budovatelské hře a sedmi divech světa
Není to tak dávno, co vydavatel deskových her, karetních her a her na hrdiny, tedy belgická společnost Repos Production ve spolupráci s Asmodee uveřejnila na svých sociálních sítích, že se chystá vypustit do světa další vydání nové hry ze slavné série 7 Divů světa. Tentokrát se jedná o samostatnou karetní hru s podtitulem Architekti, která čerstvě vyšla i u nás v říjnu roku 2021 v českém i slovenském překladu. Velkou zásluhu o šíření této celosvětově populární a úspěšné série deskovek i v našich končinách má společnost ADC Blackfire Entertainment s.r.o., jejímž partnerem je právě Asmodea, pod jejíž taktovkou se vydávají hry od Fantasy Flight Games, Libellud, Smidt Spiele a dalších svět. distributorů.
7 Divů světa: Architekti jsou odlehčenou verzí původní hry pro 2 – 7 hráčů, ve které se budete snažit dokončit některý ze starověkých divů světa, nad nímž budou lidé žasnout po staletí. Autorem této draftovací karetní hry je dobře známý Antoine Bauza (bez Bruna Cathaly) s kresbami od Etienne Hebingera. Budování divu vám zabere přibližně pětadvacet minut a oproti předchozím verzím je hra určená i méně zdatným hráčům od 8 let. Původně měla být zaměřená na ještě mladší hráče 6+ a nést název 7 divů světa: Junior, ale při testování se však ukázalo, že obstojí i u starších hráčů. Upravila se tedy cílová skupina i název, aby nesváděl k tomu, že se jedná o dětskou hru.
Na začátku hry dostanete na starosti nedostavěný div. Vaším úkolem bude sbírat zdroje, budovat společnost, rozvíjet vojenskou sílu, dohlížet na řízení zdrojů, podílet se na vědeckém pokroku. Zkrátka činit vše pro to, abyste zanechali svůj nesmazatelný otisk v dějinách. Každá hra je jedinečná, protože hráči používají různé strategie a taktiky k vítězství, což hře přináší vysokou hodnotu k opakovanému hraní a umožňuje tak fanouškům série 7 Divů světa (7 Wonders) snadno přivést přátele a rodinu k jednomu stolu. Pravidla byla od základů přepracována a zjednodušena s ohledem na rodinnou hru.
Než se však pustíme blíže Jak se tahle budovatelské hra vlastně hraje, pojďme si ve zkratce říci, jakéžeto sedmero starověkých divů světa vlastně známe (Zdroj: CKSEN, WIKIPEDIA).
Cheopsova pyramida v Gíze je jediným z antických divů světa, který je možné obdivovat i dnes. Měří 146,59 metrů a po dlouhé věky byla nejvyšší stavbou na světě. Dokončili ji kolem roku 2560 př.n.l. a předpokládá se, že výstavba trvala celých 20 let. Její šikmé stěny mají imitovat dopad paprsků boha slunce Re a sloužit měla jako hrobka. Ačkoli archeologové v jejích útrobách našli množství zajímavých předmětů, předpokládá se, že mnoho z pokladů, které ukrývala, bylo uloupených v období do 250 let od dokončení výstavby.
Visuté zahrady Semiramidiny tvořily sérii rozlehlých a bohatě dekorovaných zahrad umístěných na více podlažích nad sebou. Nacházet se měly v severní části dnešního Iráku, na břehu řeky Eufrat a jejich výstavba se uskutečnila za vlády panovníka Nabukadnesara II. kolem roku 600 př.n.l. Jeho manželce v Babylonu údajně chyběly zelené kopce a zahrady měly být jejich imitací. Ruiny zahrad se nikdy nenašly, proto jejich existence zůstává sporná, i když v její prospěch hovoří popis několika autorů z různých období.
Artemidin chrám v Efesu dal postavit v iónském slohu lýdsky král Kroisos. Efez se nachází v Malé Asii, na jihozápadě dnešního Turecka a ve starověku se těšil velké prosperitě. Chrám byl vskutku impozantní stavbou – byl 112 metrů dlouhý a 52 metrů široký, po jeho obvodu ho podpíralo 125 sloupů vysokých 18 metrů. Zánik chrámu bohužel nastal již po 200 letech jeho existence, v roce 356 př.n.l., kdy ho podpálil muž jménem Herostratus, toužící po slávě za každou cenu.
Feidiův Zeus v Olympii měřil více než 12 metrů a umístěn byl v nově postaveném Diově chrámu. Obyvatelé regionu Elidy, organizující i první Olympijské hry, byli soutěživé povahy a na vytvoření sochy najali slavného sochaře Feidia, neboť i v tomto ohledu chtěli překonat Athény, kde už jedno podobné dílo tohoto sochaře stálo. Diova socha byla z cedrového dřeva, zdobená zlatem, ebenem a drahými kameny. Podle dobového popisu Zeus vypadal, že „se právě chystal postavit“. Hrou osudu se socha dostala z Olympie až do Konstantinopole, kde byla v důsledku požáru zničena v 5. století n.l.
Mauzoleum v Halikarnassu vzniklo jako hrobka pro krále Mausola II., kterou si nechali spolu s manželkou Aremisiou postavit ještě za svého života. Styl budovy byl skloubením lýkské (oblast v Malé Asii), řecké a egyptské architektury, kombinující v sobě prvky zikuratu, pyramidy a řeckého chrámu. Budova měla obdélníkový půdorys a tyčila se do výšky asi 20 metrů. Stěny spodní části hrobky zdobily bohaté reliéfy, na vyšším podlaží bylo sloupoví a vrchol tvořil jehlan ve tvaru pyramidy. Mauzoleum zničila ve 12.-15. století série zemětřesení.
Rhódský kolos, neboli 30 metrů vysoká bronzová socha boha slunce Hélia stála na známém řeckém ostrově přibližně od roku 280 př.n.l. Postavit ji nechali z díků svému patronovi a ochránci poté, jak se jim podařilo odrazit útok a obležení makedonských vojsk vedených Demetriem. Stavba trvala 12 let, ale už po necelých 65 letech existence socha padla za oběť ničivému zemětřesení. Socha ležela tam, kde spadla až do 11. století, kdy ji rozebrali a, údajně na 900 velbloudech, odvezli arabští dobyvatelé.
Alexandrijský maják na ostrově Faros byl geniálním projevem inženýrského mistrovství, když odolal několika zemětřesením a zdolalo ho až rozsáhlé krétské (s předpokládanou silou 8 stupňů) v roce 1303. Účelem majáku bylo navigovat říční lodě plující po Nilu na cestě z a do Alexandrijského přístavu.
Tak to by jsme měli z historie, pusťme se nyní do krabice.
Než si však rozbalíme její obsah, podívejme se ještě na design této krabice, který je oproti předchozím pestrobarevným verzím 7 Divů světa (7 Wonders) překvapivě BÍLÝ. Na tom však není nic špatného. Ba naopak, krabice působí takovým čistějším a uklidňujícím dojmem. Navíc to dokonale ladí s přívětivě kreslenou a typicky francouzskou grafikou od Etienne Hebingera tj. velká pyramida na víku a tvůrčí postavičky po obvodu krabice, které mi připadají jako by byly z komiksu o Asterixovi a Obelixovi. Všechno to působí takovým uklidňujícím a čistým dojmem, že jsem měl pocit, že mi domů přišlo spíše nové rozšíření Tokaida, než soubojová hra ve stavění divů světa. Ano, velkou nevýhodou u těchto světlých až bílých barev je, že je na tom všechno vidět – ať už mastnota či nějaké to škrábnutí.
Co najdeme v bílé krabici?
- 235 karet
- 35 dílů divů světa
- 7 držáků na karty
- 8 pořadačů na herní součásti
- 15 žetonů pokroku
- 6 žetonů konfliktu
- 28 žetonů vojenského vítězství
- 1 figurka kočky se stojánkem
- Česká a slovenská pravidla
Jak se tahle budovatelské hra vlastně hraje?
„Vybudujte svůj starověký div tak velkolepý, že se zapíše do dějin.“
Závěrečné hodnocení
ZA POSKYTNUTÍ HRY K RECENZI DĚKUJEME VYDATELI.
Stručný verdikt s ohodnocením
Architekti jsou taková odlehčená verze původních 7 Divů světa. Karetní hra ve velké krabici, v niž se každý ze soupeřů snaží postavit jeden ze starověkých divů světa. Za pomoci postaviček buduje společnost, pomocí zdrojů staví svůj div, rozvíjí vědecký pokrok a rozšiřuje armádu. Pro seznámení dětí s touto budovatelskou mechanikou je tato hra ideální volbou.
Celkové hodnocení: 86,250 = 87 %
Klady a zápory
+ Svižná strategická hra s vysokou hodnotou znovuhratelnosti
+ kvalitní materiál, krásné ilustrace na kartách tj. postavičky a divy
+ snadno pochopitelná pravidla vč. QR kódu k video návodu
+ obdobná mechanika z původních 7 Divů světa (Starověk)
+ chytré uspořádání v plastových krabičkách
– příliš jednoduchá hra
– vyšší cena oproti výkonu hry
Komentáře