Na statku žila jedna krásná dívka. Šaty měla ušmudlané a roztrhané od těžké práce, kterou musela dělat. Její zlé sestry se společně s macechou od rána do večera jen procházely nastrojené a ušmudlané dívce se posmívaly. Říkali jí Popelka.
Tak a máme tu druhou pohádkovou hru k recenzi od Granny, která se jmenuje Popelka.
Hra vyšla již v roce 2020 pod českým vydavatelem tj. společností Pygmalino a opět využívá ke hře celou krabici. Můžete si v ní totiž velice lehce složit Popelčiny hodiny, které postupně odbíjejí čas do půlnoci. Hra je ekologicky vyrobená – využívá jen kartonové (papírové) karty a dřevěnou kostku. Je určená pro jednoho až čtyři hráče od 4 let s ideální hrací dobou okolo dvaceti minut.
Pojďme si nyní přiblížit tuto další pohádkovou hru v recenzi.
Pohádková hra od Granny
O Popelce
Jedná se o kooperativní hru, ve které se hráči snaží Popelce pomoci a nalézt její šaty, střevíčky a kočár. Pouze tehdy se bude moci vydat na královský ples, ale stihnout to však musí do půlnoci, neboť pak již kouzla dobré víly přestávají účinkovat. Hra se hraje přibližně stejně jako klasické pexeso. Jen s tím rozdílem, že hráči si neberou karty z nabídky svévolně, ale řídí se symboly hozenými na speciální kostce. Symboly umožňují hráčům odkrývat jednu či více karet, volně či skrytě před ostatními, a také posunují ručičku na hodinách. Stihnout nalézt potřebné dvojice musí do půlnoci, jinak hru s popelavou dívkou, 3D hodinami a nádhernými ilustracemi na kartách prohráli.
Malebné karty a hodiny v krabičce
Za hrou stojí autor Meelis Looveer, který má za sebou takové herní pecky jako třeba Hurá na sýr či Predátor. Za grafickým designem však stojí již pro nás známý grafik a kreslíř Maciej Szymanowicz, který je odpovědný i za další pohádkové ilustrace na hrách od Granny např. Jeníček a Mařenka, Příšerky ze skříně a další. Tentokrát se vyřádil na klasice všech klasik, tedy na Popelce.
Jeho ilustrace na krabici s krásnou dívkou, dýní a myškou je malebná a přiláká ke hře především malé děti. Pro ty je toto pohádkové pexeso především určeno. V krabici totiž nenajdeme žádný hrací plán, ale jen pár kartiček, pravidla v CZ i SK, dřevěnou kostku se speciálními symboly, postavičku Popelky z kartonu a hlavně to nejdůležitější – krásně malované hodiny, které se dají srovnat do dna krabice.
Celkem vyloupneme z kartonu asi 24 karet. Najdeme zde 12 základních kartiček, tedy 6 dvojic: 2 myšky, 2 koně, 2 střevíčky, šaty a rukavice, potkan a kočí, dýně a kočár, a pak také 12 speciálních kartiček, tedy 3 zrcátka, 3 kotlíky, 3 přesýpací hodiny a 3 hůlky. Všechny jsou moc pěkně pomalované a není jejím obrázkům co vytknout. Jsou to kartičky do pexesa odlišené dvojice barvou, ale v levých rozích s malou obrázkovou ikonkou, aby bylo jasné jaké dvojice karet k sobě vlastně patří. Výtečný to nápad.
Česká a slovenská pravidla jsou víceméně jasná a přehledná s grafickým znázorněním. Postavička Popelky z kartonu je líbivá, dobře drží po hromadě, ale je spíše jen takovým doplňkem ke hře označující prvního hráče. No, a symboly na dřevěné symboly na kostce si vysvětlíme níže.
Nejkrásnější doménou celé hry jsou její hodiny, které jednoduše složíte (zezadu podložíte stojánkem) a vložíte do dna krabice. Nejenom, že vám po konci každého kola odbíjejí čas, ale při hraní pokročilejší varianty hry vám určují pořadí dvojic, které máte hledat.
Popelčin čas do půlnoci
Před začátkem hry se provede její jednoduchá příprava:
Doprostřed stolu se umístí dno krabice se sestavenými hodinami a ručička se nastaví na dvanáctou. Základní kartičky (tedy 6 dvojic) se zamíchají a umístí se obrázkem dolů do nabídky, jako když se hraje pexeso. Toto je základní a nejjednodušší varianta hry pro nejmladší hráče, ale lze zkusit i druhou Kouzelnou variantu, kdy se mezi základní karty v nabídce zamíchají i speciální kartičky. To už bude hra o něco složitější, ale zároveň i zajímavější vzhledem k tomu, jaké kouzelné vlastnosti speciální kartičky do ní přinášejí. Následně si začínající hráč (asi ten nejmladší) připraví dřevěnou kostku a figurku Popelky, která se postupně předává tomu, kdo je právě v probíhajícím kole na řadě.
Aktivní hráč (ten, který je zrovna na řadě) hodí kostkou a provede speciální akci, která mu na ní padla. Povětšinou to znamená podívat se na nějakou kartičku z nabídky a odhalit jí, ať už veřejně či neveřejně. Např. ikona Kouzelnické hůlky a Kotlíku představuje pro hráče průzkum, ale jen s tím rozdílem, že ji ukazuje či neukazuje ostatním hráčům. Jinak je tomu u ikony Přesýpacích hodin, kde hráč se snaží najít dvojici karet. Nejprve otočí jednu kartu lícem nahoru tak, aby všichni viděli obrázek, zatímco na druhou kartu se již hráč podívá potají. Ostatní mu však můžou radit a pomáhat mu. Pokud aktivní hráč našel správnou dvojici, dá si ji k sobě na stranu. Avšak nenajde-li správnou dvojici, vrací kartičky zpět na své místo a otočené opět lícem (tedy obrázkem) dolů. Následně se po odehraní kola posune ručička na hodinách o celou hodinu.
Hráči vyhrávají hru, pokud našli dvojice všech karet než odbije 12 hodina. V opačném případě hru prohrávají. Popelka zůstane nadosmrti zamčená doma a už nikdy se do zámku za princem se nevydá.
Šaty, střevíčky, kočár aneb závěrečné zhodnocení
Hra Popelka je stejně jako Jeníček a Mařenka po grafické stránce moc pěkná deskovka.
Sice to není takové lákadlo jako obrázek Perníkové chaloupky s ježibabou, ale i tak se jedná o klasickou pohádku, kterou pozná z obrázku na krabici snad každý. Nejenom malé dítě, ale i dospělí a možná i babča s dědou (nezkoušel jsem). Oproti Jeníčkovi a Mařence má jiný mechanismus hraní, kde předtím jste stavěli spíše dílky sladkostí k sobě jako puzzle a pobíhali jste jako blázni okolo perníkové chaloupky, zatímco vás honila celá vzteky fialová ježibaba. V Popelce zase hrajete stejně jako ve hře Příšerky ze skříně klasické pexeso, ale s tím rozdílem, že házíte dřevěnou kostkou, utíká vám čas na hodinách a můžete si vybrat ze tří variant obtížnosti, jak si hru ozvláštnit.
Právě to hru Popelka dělá pro nejen děti zajímavou. Máme totiž možnost si zvolit, jestli chceme hrát klasické pexeso tj. Klasickou variantu hry určenou především pro malé děti, ale jen s tím rozdílem, že hází dřevěnou kostkou a utíká jim čas na hodinách. Pak je tu druhá tzv. Kouzelná varianta, kdy se mezi základní karty zamíchají i speciální (přesýpací hodiny, kouzelná hůlka, kotlík, zrcátko). Každá speciální věc má kouzelnou vlastnost, kterou můžeme v průběhu hry uplatnit. Může třeba otočit o jednu kartičku navíc či dokonce zmrazit čas jako v opravdové pohádce. Moc hezky vymyšleno. A je tu ještě třetí Pokročilejší varianta pro zdatnější hráče, kdy musí sledovat dvojice karet v určitém pořadí a jednotlivých skupin. Musí v daném časovém úseku na hodinách najít v nabídce dvojici karet – nejprve myši a koníky, pak střevíčky, šaty s rukavicemi a nakonec myšku s kočím a dýni s kočárem. Pokud ještě hrajeme hru poprvé a s opravdu ještě s malými dětmi, zasloužíme si čas. Můžeme si hru usnadnit a zavézt pravidlo, že poté co odbije půlnoc, tak mají všichni hráči společně poslední šanci najít všechny zbývající dvojice karet. Musejí to však udělat v jednom kole a bez jediné chyby.
Právě to, že se jedná o nevšední pexeso s různými variantami obtížnostmi, dělá tuto hru opravdu kouzelnou. Tři oříšky ani sovu Rozárku sice v krabici nenajdete, ale zábavu pro vaše malé děti – určitě ano. Je to pěkně provázené s klasickou pohádkou a není to ani tak drahé.
Fotografie:
ZA POSKYTNUTÍ HRY K RECENZI DĚKUJEME VYDATELI.
Stručný verdikt s ohodnocením
Prostě pohádkové pexeso, které je tak trochu (ne)klasické – využívá různých efektů ze symbolů hozených na dřevěné kostce a ztíženo ubíhajícím časem na krásných malovaných hodinách. Zaujme především svou malebnou grafikou a ekologickým zpracováním. Nevýhodou je prvek náhody při hodu dřevěnou kostkou a otáčením karet z nabídky. Cenově přístupná hra.