Jen pojďte, vy malé příšery!

Můj první Nedobytný hrad ( v orig. My First Castle Panic) je stejně jako jeho předchůdce Castle Panic od vydavatelství Fireside Games kooperativní hra, ve které hráči spolupracují na obraně svého hradu, ale tato hra odstraňuje náročnější požadavky a je zaměřená více na malé děti 4+. Podporuje jejich rozvoj vzdělávacích dovedností, jako je určování barev a tvarů, řešení problémů a spolupráce.

Ve hře Můj první Nedobytný hrad  se monstra hrnou ze svého doupěte a ženou si to cestou rovnou k velkému královskému hradu, který je chráněn jednou zdí. Každý krok na cestě směrem k hradu je označen symbolem s barvou a tvarem. Hráči drží v rukou karty s roztomilými obránci (rytíři, zbojníci či čarodějové), kteří mají také barvu a tvar. Když je zahrána karta, která odpovídá tvarem i barvou políčku s umístěním nestvůry, je tato nestvůra zajata a uvržena do sklepení. Napětí narůstá s tím, jak jsou umisťována další monstra a pohybují se po cestě směrem k hradu. Pokud je hrad zničen, hráči prohrávají; pokud stále stojí, když jsou všechny příšery v kobce, hráči vyhrávají.

Základní popis

Můj první nedobytný hrad od Justina de Witta je společenská hra o obraně hradu, která je určena primárně nejmenším hráčům. Ti se v roli hrdinů musí snažit zabránit příšerám dostat se po přístupové cestě do hradu. Hra je upravena tak, aby neobsahovala žádný text a využívá především grafických symbolů. Můj první nedobytný hrad je také hrou kooperativní, všichni hráči tedy na obraně hradu spolupracují. Lze jí ale hrát také v jednom hráči a odhadovaná délka hraní pro děti je okolo 20 minut.

Můj nedobytný hrad je kooperativní hrou. Hráči si mohou navzájem ukazovat karty a společně plánovat nejlepší způsob, jak monstra pochytat. Pokud chcete uspět, bude to chtít spolupráci!

Jak se loví monstra?

• Monstrum chytíte tak, že zahrajete kartu se stejným tvarem a barvou, jakou má políčko s monstrem.
• Na konci kola se všechna monstra přesunou o krok blíž ke hradu!

Pravidla a rozložení

Rozložení hry je velmi jednoduché. Umístěte desku doprostřed stolu. Najděte tři žetony monster s hvězdou a umístěte je do prvních tří polí na levé straně hrací desky. Zamíchejte a rozdejte každému hráči jednu kartu. Zbývající žetony nestvůr umístěte na hromádku nebo sáčku. Jak vidíte, tak rozložit tuto hru dokáže i malé dítě během chvilky. Nejmladší hráč začíná jako první.

Pravidla jsou stejně jednoduchá. Aktivní hráč si lízne vrchní kartu balíčku a poté může buď zahrát jednu ze svých karet, která odpovídá barvě a tvaru jednoho z polí obsazených příšerou, nebo může požádat někoho jiného, ​​aby zahrál svou kartu, která se shoduje. Pokud lze zahrát kartu, je monstrum posláno do sklepení (jinak do kobky), což je spodní část krabice. Je tak vyřazené mimo hru.

Trailer aneb jak se to hraje

Pojďme si hru představit v traileru, který je sice v angličtině, ale pravidla hry z něj rychle pochopíte.

Téma a mechanika

Téma a mechanika prakticky odpovídá původní hře Castle Panic. Z lesů zkrátka přicházejí monstra, která chtějí zničit váš hrad. Musíte spolupracovat, abyste porazili monstra a poslali je do kobky (spodní část krabice).

Hráči se ve hře střídají, jak už bylo řečeno. Ve hře se objevují speciální karty a příšery.

Existují dva speciální typy karet: karty hrdinů a vícebarevné karty. Karty hrdinů lze hrát na libovolný tvar odpovídající barvě, zatímco vícebarevné karty lze zahrát na jakoukoli barvu, která odpovídá tvaru. V každém tahu lze zahrát pouze jednu kartu.

Karta může také zobrazovat Odkopnutí monstra. Tato karta odešle jakékoliv monstrum z plánu zpět do zásoby příšer (ne do kobky!) . Karta stavby hradeb zase umožňuje hráči přistavět znovu zeď a chránit tak hrad (pokud již byla zbořena monstrem).

Jakmile je zahrána jedna karta nebo žádná karta, monstra se posunou o jedno pole vpřed a nové monstrum je taženo a umístěno na první místo. Pokud je však vylosované a umístěné monstrum jedním ze tří speciálních, je třeba udělat toho více.

Běžec jde dopředu až před celou frontu monster. Jiný typ monster zase tlačí všechny příšery o další místo. A konečně ten hlavní šéf může posouvat všechna monstra dopředu o další jedno pole a přitom přidá do hry další vylosované monstrum vyskakující z lesa!

Pokud jakákoliv příšera projde cestou a narazí na zeď (hradbu), je zajata a poslána do kobky, ale automaticky zase zničila zeď a ta je také odstraněna ze hry. Pokud zeď (hradba) zmizí a do hradu vběhne nové monstrum, hrad je zničen a hráči prohrávají hru. Pokud je však díky týmové spolupráci všech 16 monster odesláno do kobky, hrad je tak v bezpečí a všichni vyhrávají!

Grafika a komponenty

Vzhledem k tomu, že se jedná o dětskou hru, kresby od Cana Kendalla se k ní hodí. Děti mají rádi ilustrace těch malých příšer, i když je znepokojuje, proč má zrovna ten běžec na hlavě náplast 🙂 Pokud jde o komponenty, tak všechny žetony, hrad, zeď a deska jsou vyrobeny z pěkné silného kartónu, který něco jistě vydrží. Obzvláště žetony monster jsou opravdu silné. Karty jsou větší než v původní hře a jsou pěkně ztvárněné tak, aby ukazovaly barvu a tvar a zároveň na nich byl nějaký ten sympatický hrdina (rytíř, zbojník či čaroděj).

Závěrečné zhodnocení

Můj první Nedobytný hrad ( v orig. My First Castle Panic) je opravdu moc jednoduchá kooperativní hra určená především pro ty nejmenší děti. Učí tak mladé hráče díky krásné grafice rozpoznávat tvary a barvy, jak je rozpoznat, jak požádat o pomoc spoluhráče a jak se ve hře spolupracovat. Všechny tyto lekce jsou pro život poučné a zásadní. Moje děti tuto jednoduchou hru zkrátka milují. Vezmou si ji z poličky a sami si jí začnou hrát. Ví, že mě nutně nepotřebují, jen občas abych jim zamíchal karty. Sem tam hrajeme celé rodina a ohromně nás baví (především kvůli dětem). Opravdu mě překvapila kvalita nejen krabice, ale i komponent, které jsou opravu kvalitní a něco vydrží.

Tuto hru hrajeme často a vyhráváme asi 66 % případů. Myslím, že je to dobře vyvážené, že hru vyhráváme v takovém poměru. To umožňuje dětem naučit se, že i tvrdá snaha může stále vést ke ztrátě. Děti pořád hraní stále baví a dokážou přijmout, že ne vždy vyhrají. Z počátku jsme to hráli asi špatně, jelikož se nám kupili karty a my poráželi jednu příšeru za druhou.

Problém vidím, že je to velice až moc jednoduchá hra s krátkou přístupovou cestou k hradu. Přál bych si, aby hra měla oboustrannou desku s trochou delší cestou, aby si hru mohly užít děti až budou i starší. Snad ještě Justin DeWitt přijde se zábavným rozšířením nebo doplňkem. Kdo ví?
Další nevýhodou je prvek náhody ani ne tak při losování monster, ale při lízaní barevných karet z balíčku. Někdy prostě máte pocit, že hru neovlivňujete, ale jste prostě závislí na tom, co vám přijde z balíčku karet do ruky a jestli to v daném kole můžete použít.

Hra o (ne)dobývání hradu je však i tak perfektní, jaká je a především pro koho je určena. Jestli chcete s deskovkami seznámit malé děti, doporučuji začít s touto.